Publikováno Napsat komentář

Pláž Agios Pavlos

Tmavé pláže nedaleko osady Agios Pavlos, kde podle pověsti hledal zázemí při své cestě do Říma sv. Pavel, patří mezi krétské poklady. Malebná písčitá, téměř 2km dlouhá, pohádka s nádhernými výhledy na ostrůvky Paximádia, místo se skalními průrvami, okny a skrytými zátokami včetně malého kostelíka na dunách.

Proč tam jet

Tyrkysové moře, tmavý písek, skalní okna – divoká Kréta na dosah.

Zajímavost

Mezi osadou Agios Pavlos a začínajícími písečnými dunami je možné spatřit na skalním výběžku zdeformované a různě zbarvené skalní vápencovými útvary, nazývaní Apoplystra, na nichž je zřejmá divoká geologická činnost Země.

Kdy tam jet

Jedno z míst, kde nelze jednoznačně odpovědět. V létě zde bývá rušno, navíc tmavý písek Vás dokáže vážně popálit. Na jaře a na podzim je pravděpodobnost, že bude foukat, byť ze severní strany je místo relativně chráněno.

Co sebou

Plavky, opalovací krém, výbavu na šnorchlování, lehkou trekkingovou obuv na sestup či brouzdání po písečných svazích, dostatek nápojů a něco malého na zub.

Doprava

Na pláž Agios Pavlosj se není možné dostat hromadnou dopravou, využijte taxi služby (Agia Galini 22km, Spili 28km, Rethymno 53km) nebo si půjčte vůz. Zajímavou možností je vodní taxi z Plakiasu či Agia Galini, je ale nutné ověřit předem.

Souhrnem

Typ: písečná (kamenné plotny ve vodě)
Délka: 2km
Místo: Agios Pavlos (oblast Agia Galini), Triopetra
Vybavení: organizovaná pláž v Agios Pavlos a Triopetra s tavernami, a dále neorganizovaná místa bez vybavení
Dostupnost: vozem + pěšky

Fotogalerie

 

Publikováno Napsat komentář

Trachoulas

Krátká soutěska poblíž letoviska Lentas v oblasti pohoří Asterousia. Průchod první částí soutěsky ke stejnojmenné pláži (místní ji mohou nazývat Psili Ammos) je velmi jednoduchý, druhá část může představovat problémy pro osoby menšího vzrůstu – v místech s kamennými bloky je třeba si vypomoci.

Proč tam jet

Další ze zapomenutých soutěsek v této oblasti, poměrně krátká, ale ve spojení s pláží zajímavý zížitek

Kdy tam jet

Návštěva je možná celoročně. My doporučujeme brzké ráno či pozdní odpoledne, kdy slunce ještě tolik nepálí.

Co sebou

Pevnější obuv (sandále s pevnou špicí dostačuje), tekutiny, plavky a něco na zub. Pokrývka hlavy a opalovací krém se doporučuje, plánujete-li návštěvu přes poledne.

Trase zkráceně

Výchozí místo pro návštěvu soutěsky Trachoulas je přístav Faulos vzdálený 4km po částečně zpevněné cestě od letoviska Lentas. Po vozové cestě východním směrem vystoupejte až k místu se dřevěným zábradlím. Sejděte dolů, pod schody máte možnost vlevo projít soutěsku Trachoulas, směrem na jih dojdete ke stejnojmenné pláži.

Fotogalerie

Publikováno Napsat komentář

Z Ravdouchy do Nopigie

Klidná procházka po západním pobřeží poloostrova Rodopou s výhledy na Kastelii, Kissamos a poloostrov Gramvousa. Ukryté zátoky, průzračná voda, olivy či plody rohovníku Vám zpestří cestu. Společnost Vám budou dělat kozy a ovce, ve stinných místech u potoka můžete spatřit sladkovodní kraby.

Ravdoucha

Malá vesnička v kopcích nad zálivem Kissamos patří k nejhezčím, co Poloostrov Rodopou nabízí. Poslední údaje hovoří o 133 obyvatelích, jenž se věnují primárně zemědělství. Turistický ruch se prozatím drží v ústraní, přesto oblast nabídne zajímavá jídla a několik málo možností, kde složit hlavu. Název obce pochází z řeckého „ravdizei“ (ραβδιζει), v překladu doslova „to zuří“, jímž označovali místní změnu počasí či bouři, které byly v oblasti obvyklé.

Proč tam jet

Stezka po západní straně poloostrova Rodopu je příjemnou procházkou s výhledy na poloostrov Gramvousa, záliv a stejnojmenné městečko Kissamou, či pestrobarevné zátoky pod Vámi.

Kdy tam jet

Na jaře je stezka lemována neskutečným množstvím květin, vše se zelená a voní. Podzim hýří všemi barvami, zrají karobové lusky, moře je stále příjemné na koupání. Schůdné celoročně.

Co sebou

Pevnější trekkingová obuv (min. sandále s pevnou špicí) a dostatek tekutin, v letních měsících opalovací krém a pokrývka hlavy. Možnost koupání, tedy plavky sebou.

Cesta

Z vesničky Ravdoucha se vydejte po asfaltové silnici západním směrem k stejnojmenné pláži. Cesta se pomalu svažuje k moři. V první ostré zatáčce, silnice se točí vpravo, vejděte na nezpevněnou cestu. U velkého kamene naleznete ceduli, ze které přečtete pouze pár písmen, a která ukazuje směr k Nopigii. Od tohoto místa následujte zřejmou pěšinu, která nejprve vede olivovým hájem a posléze kopíruje vrstevnici nad mořem. Pod Vámi jsou vilky a pláž Ravdoucha.

Pokračujte po stezce až ke skalnímu výběžku, který směřuje do moře západním směrem. Od tohoto místa se stezka ubírá jižně pod stromky k malému potůčku a končí u oblázkové pláže Agios Vasileios. Uprostřed pláže najdete stejnojmenný kostelík, kde je možné posedět a odpočinout.

Jděte dále na jih, u skalisek se pěšina ubírá vzhůru, kde se spojí s vozovou cestou. Máte možnost pokračovat po vozové cestě nebo opět uhnout po pár desítkách metrů na pěšinku vpravo a pokračovat po divokém pobřeží. Po 700m se opět napojíte na již zmíněnou vozovou cestu, která Vás dovede okolo pláže Chonis a kostelíku Panagia Chonis ke kempu ve vesnici Nopigia. Zde můžete využít oblázkovou pláž u kempu nebo o pár set metrů dále písečnou pláž u taverny Blue.

Cesta nazpět je totožná.

Fotogalerie


Publikováno Napsat komentář

Petimezi (recept)

[et_pb_section bb_built=”1″ fullwidth=”off” specialty=”off” next_background_color=”#1e0a03″ _builder_version=”3.15″][et_pb_row _builder_version=”3.15″][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px” text_orientation=”justified”]

Petimezi (řecky psáno πετιμέζι ), setkáte se ale také s názvem „epsíma (εποίμα)“ je přírodní sladidlo vyráběné z hroznové šťávy. Výjimečně se používá ale také šťáva jablečná či z granátového jablka.

Sirup, který je takto získán, má obvykle tmavou barvu velmi sladké chutě s lehkým nahořklým nádechem. Použití je vskutku široké – jako topping (poleva) na zmrzlinu či jogurt, jako sladidlo do cookies či pro své vlastnosti používán při nachlazení či bolesti v krku.

Historie výroby tohoto sirupu se datuje tisíce let nazpátek. Na Krétě údajně již v době minojské civilizace, v pátém století před Kristem o ní diskutují starověcí lékaři Hipokrates či Galen, sílu petimezi taktéž oceňují Římané a později i Benátčané.

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ specialty=”off” prev_background_color=”#ffffff” next_background_color=”#ffffff” _builder_version=”3.15″ background_color=”#1e0a03″][et_pb_row _builder_version=”3.15″][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text admin_label=”Text – Jak na to?” _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px” text_orientation=”center” background_layout=”dark” header_2_font=”Quattrocento||||||||” header_2_text_align=”center”]

A jak tedy na výrobu onoho sladkého sirupu?

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ fullwidth=”off” specialty=”off” next_background_color=”#000000″ _builder_version=”3.15″ prev_background_color=”#1e0a03″][et_pb_row _builder_version=”3.15″][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text admin_label=”Text – Předpříprava” _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px” text_orientation=”justified”]

Kréťané obvykle nerozlišují, resp. je jim vcelku jedno, zda mají odrůdu tu či onu. Taktéž nepoužívají žádných zvláštních podpor a vinná réva se plazí po čem zrovna může. A tak se v bedničkách na sebe kupí hrozny barvy zelené, červené, modré, listí či tráva … prostě všehochuť. To vše pak míří do připravených kádí ke šlapání, v případě dostupnosti do nerezových lisů.

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ next_background_color=”#000000″ _builder_version=”3.15″ prev_background_color=”#000000″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

Základem pro přípravu petimezi je pak čerstvě vymačkaný či vylisovaný mošt z hroznů. Pakliže se v něm ještě nachází zbytky slupek či peciček, zbavte se jich, a to nejlépe přes hrubší cedník. Nemáte-li, použijte plátno či utěrku. Nám se takto podařilo získat přibližně 6 litrů čistého moštu.

[/et_pb_text][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_6.jpg” /][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ prev_background_color=”#000000″ next_background_color=”#000000″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_7.jpg” /][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

To nejzajímavější na celém postupu je ale přidání popela z dřevěného uhlí (přírodní, spálené). Jednak prý zabráníme tomu, aby došlo ke kvašení či jinému znehodnocení při následném skladování. A taktéž dodáte draslík, vápník, fosfor či hořčík. Na tuto dávku si tedy připravte 3-4 lžíce popela.

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ prev_background_color=”#000000″ next_background_color=”#000000″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

Do větší mísy či hrnce slijeme veškerý mošt a přidáme nachystaný popel. Pořádně promícháme a necháme působit 10 až 15 minut. Na povrchu by se měla objevit po chvíli pěna, probíhají chemické reakce.

[/et_pb_text][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_4.jpg” /][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ prev_background_color=”#000000″ next_background_color=”#000000″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_3.jpg” /][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

Do připravených hrnců přes síto či hrubší filtrový papír přecedíme mošt s popelem. Oddělíme tak zbytky uhlíků, popela a dalších nečistot.

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ prev_background_color=”#000000″ next_background_color=”#000000″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

Vše je nyní připraveno k vaření. Přiveďte šťávu k varu a posléze ztlumte tak, aby nedocházelo k „bublání“. Případnou pěnu sejměte.

[/et_pb_text][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_2.jpg” /][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ prev_background_color=”#000000″ next_background_color=”#1e0a03″][et_pb_row _builder_version=”3.15″ gutter_width=”1″ make_equal=”on”][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_image _builder_version=”3.15″ src=”https://www.milujemekretu.cz/cz/wp-content/uploads/2018/09/Petimezi_1.jpg” /][/et_pb_column][et_pb_column type=”1_2″][et_pb_text _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px”]

Délka vaření závisí jak moc „hustý“ chcete sirup mít. My vařili 4litry přibližně 4h a výsledkem byla tmavá hustší koncentrovaná šťáva z hroznových bobulí.  Sirup to již určitě připomínalo. Čím déle budete vařit, tím více hustší jej budete mít. Nezalekněte se toho, že na konci dne naplníte pouze malou lahev či skleničku výtečného sirupu. V našem případě v poměru 6:1 (mošt:petimezi).

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section][et_pb_section bb_built=”1″ specialty=”off” prev_background_color=”#ffffff” _builder_version=”3.15″ background_color=”#1e0a03″][et_pb_row _builder_version=”3.15″][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text admin_label=”Text – Dobrou chuť?” _builder_version=”3.15″ text_font_size=”18px” text_orientation=”center” background_layout=”dark” header_2_font=”Quattrocento||||||||” header_2_text_align=”center”]

Dobrou chuť!!!

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section]

Publikováno Napsat komentář

Imeri Gramvousa

Ostrov Imeri je jedním ze dvou ostrovů v severní části poloostrova Gramvousa (tím druhým je opuštěná a nehostinná Agria). Co ovšem dělá ostrov jedinečným je benátskou pevnost z 16. století, jež tvoří jedno z lákadel při cestě do laguny Bálos. Nutno dodat, že dostat se sem lze pouze lodí 🙂

Historie

Na ostrově Imeri byla v letech 1579 až 1584 vybudována pevnost sloužící Benátčanům ke kontrole obchodní trasy a společně s pevnostmi Souda a Spinalonga tvořila také základ obranného systému, a to převážně proti výpadům osmanské říše. Nicméně v roce 1691 postoupil kapitán de la Giocca pevnost za „úplatek“ Turkům. Samotný kapitán pak žil po zbytek života v Konstantinopoli.

Ostrov Imeri Gramvousa hrál též významnou roli během války o nezávislost. Pevnost byla v roce 1825 obsazena skupinou Kréťanů, jež po boji na Peloponésu přistáli u břehů ostrova a v převlečení za Turky se jí zmocnili. Turkové se ani nesnažili pevnost získat zpět. Skupina posléze zavedla systém vzdělávání a řízení, také ale pirátské praktiky a přepadávali lodě mezi Egyptem a Tureckem. V roce 1828 se dohodli s novou krétskou vládou a pevnost postoupili Britům.

Proč tam jet

Rozsáhlá pevnost ve výšce 150 až 160m n. m. s částečně dochovanými objekty. Dominantou, dá se říci, zůstala pouze vstupní brána a kostel Ευαγγελισμός Θεοτόκου.

Kdy tam jet

Na ostrov se lze dostat pouze lodí. Tedy můžete využít služeb soukromých kapitánů v okolí města Kissamos, nebo pravidelný spoj z přístavu Tráchilos (10:00 a 10:15, v letních měsících navíc ve 12:30). Ideálním období je květen až září. Společně s ostrovem navštívíte též lagunu Bálos.

Vstupné

Lodní lístek pro pravidelný spoj pořídíte za 27Euro, poloviční lístek za 13.50Euro.

Co sebou

Výlet lodí je zaměřen primárně na lagunu Bálos, tedy vezměte si vše pro plavání. Na lodi je možné zakoupit nápoje a snack, přesto přibalte si vodu a jídlo.

Fotogalerie



 

 

Publikováno Napsat komentář

Soutěska Lagos

Mezi vesnicemi Zourva a Meskla se nachází jeden z mnoha zajímavých kaňonů ve zdejším okolí. Místní jej znají pod názvem Lagos a jde ve skutečnosti o spojení dvou roklí nad vesnicí Zourva – soutěsky Tromarissa a rokle Pigaidakia. Druhá jmenovaná si pak vysloužila pozornost mezi horolezci a milovníky „canyoningu“. Jde o jednu z nejdůležitějších a nejdelších technických roklí na Krétě. Kaňon Lagos pak končí ve vesnici Meskla, těsně před mostem, než se spojí s řekou Keritis.

Proč tam jet

Soutěska Lagos je divoká, a byť technická, tak stále zvládnutelná rokle. Cestou pak potkáte celou řadu malých jezírek uprostřed skal, popadané stromy a růžové oleandry. Vhodné místo na trénink slaňování.

Kdy tam jet

Soutěska je dostupná celoročně, na jaře ale počítejte s větším množství vody. Ideální období je pozdní jaro a podzim. Přes léto hrozí vysoké teploty, obzvláště na přímém slunci.

Co sebou

Chcete-li skutečně slaňovat, tak je nutné klasické vybavení – sedák, lano, osmu (resp. kyblík), prusík, karabiny, ochranné pomůcky. V opačném případě postačí láhev vody a pevná trekkingová obuv, smysl pro orientaci.

Jak se tam dostat

Do vesnice Zourva se nejlépe dostanete vlastním vozem. Zaparkujte hned na začátku obce na malém parkovišti. Pakliže si chcete udělat okruh, ponechte vůz u kostela v obci Meskla a vydejte se do vesnice Zourva po značené stezce soutěskou Sarakino.

Cesta

Trasa začíná před obcí Zourva, kousek za tavernou Rizinia Maria. Nachází se zde odbočka po pravé straně – prašná vozová cesta. Po ní se dostanete téměř až k rokli, nicméně bude nutné z cesty odbočit za brankou a sejít lesem, nebo pokračovat za branou mírně do kopce a v místě, kde se cesta stáčí prudce vlevo odbočit podél plotu (na stromě červená šipka). Pěšina vás dovede až ke korytu potoka.

Nyní můžete započít sestup první technickou pasáží – 10m vysoký skalní blok, nicméně s opatrností schůdný i bez jištění. Odtud pokračujte korytem potoka ca 2.5km (balvany, skalní bloky, jezírka, spadlé stromy …) až k místu, kde koryto padá asi 15-20m hluboko mezi skalami. Zde je nutné použít lana. Nechcete-li slaňovat, můžete se vydat do vesnice Meskla následovně – vpravo od propadu se vyšplhejte asi sto výškových metrů kolem dvou vertikálních jeskyní (ohraničeny plotem) až k vozové cestě, jež vás dovede na asfaltovou silnici do Meskly. Varianta je také obejít propad po levém břehu pod vysokými skalami, nicméně vyžadujte smysl pro orientaci a zkušenosti s horším terénem.

Fotogalerie



 

 

Publikováno Napsat komentář

Horská chata Greleska

Horskou chatu Greleska naleznete necelé 4km od náhorní plošiny Omalos na úpatí soutěsek Agia Irini a Figu v nadmořské výšce 1.050m. Vede k ní nenápadná odbočka kousek za kostelem ze silnice mezi plošinou Omalos a silnicí do vesnice Sougia. Postavena byla v roce 1999 a jejím primárním cílem bylo poskytnout zázemí ke sledování kozy krétské, též zvané Kri-Kri (Cretan Ibex). Po domluvě slouží budova též jako ubytovací zařízení byť s omezenými možnostmi. V sezóně otevřena téměř denně, mimo sezónu o víkendech či dle domluvy.

Proč tam jet

Od chaty Greleska jsou úžasné výhledy na soutěsku Irini a Figou, dále na jižní pobřeží a blízké vesnice. Nedaleko chaty je také značená stezka, jež při spojení cesty z Omalosu tvoří malý okruh.

Kdy tam jet

Chata je dostupná celoročně, v zimních měsících můžete počítat se sněhem, což může činit jízdu po vedlejší cestě nebezpečnou.

Co sebou

Lehčí trekkingová obuv, láhev s vodou a něco málo k jídlu.

Jak se sem dostat

Výchozím bodem je náhorní plošina Omalos (vstupní brána do soutěsky Samaria). Vydejte se směrem na Sougia. Po přibližně 1km za cedulí Omalos je po levé straně kostelík a za ním po pár stech metrech odbočka vlevo. Po asfaltové silnice dojedete až na malé parkoviště. K samotné chatě vede již pouze kamenitá cesta. Za parkovištěm začínají po 10ti metrech na pravé i levé straně malé stezky mezi cypřiši. Pravá stezka Vás dovede k chatě – nádherní výhledy na Agia Irini, Libyjské moře. Levá stezka se po přibližně 1.5km napojuje na E4 s možností se vrátit po kruhové trase (délka 3.5km).

Fotogalerie



 

Publikováno Napsat komentář

Gingilos (1.980m)

Výstup na vrchol Gingilos (někdy psáno Gigilos) s výškou 1.980m (setkáte se ale i s výškou 2.080m) patří k nejoblíbenějším vrcholům na Krétě. Při cestě na Omalos či do soutěsky Samaria patří k nejpůsobivějším vrcholům a není možné jej přehlédnout. Skalní masív zasazený uprostřed hor s relativně snadným výstupem a nádhernými výhledy na pohoří Lefka Ori a soutěsku Samarii by neměl chybět v itineráři žádného cestovatele.

Proč tam jet

Impozantní a zřejmě nejpůsobivější vrchol Lefka Ori, snadno dostupný a s úžasnými panoramatickými výhledy na Lefka Ori, ale také severní Egejské a jižní Libyjské moře.

Kdy tam jet

Ideální doba na návštěvu je přelom jara a léta. Na vrcholcích můžete narazit na sníh a slunce tolik nepálí. Na podzim počítejte s vyhřátým terénem, teplota může být v některých místech vysoká.

Jak se tam dostat

Autobus z Chanie na Omalos/Samarii vyjíždí zpravidla v 7:45 z hlavního nádraží a cesta zabere asi 75minut. Můžete také využít půjčoven a vyrazit sami stejnou cestou přes obec Fournes, kolem botanické zahrady a vesničku Lakkoi až k bráně Xyloskalo (vstup do soutěsky Samaria).

Co sebou

Vezměte si pevnou trekkingovou obuv – cesta na vrchol vede skrz suťová pole, po kamenitém terénu s příměsí štěrku. Samozřejmostí jsou tekutiny, ochrana před sluncem v podobě pokrývky hlavy a opalovacího krému, dobré je mít větrovku. Počasí se může rychle měnit, nárazy větru Vás mohou „shodit“ a teplota spadne i o více jak 10°C.

Cesta

Celý úsek je velice dobře značený a část vedoucí do sedla je součástí mezinárodní trasy E4. Mezi výchozím místem a vrcholem je rozdíl necelých 800 výškových metrů. Trasu lze rozdělit do několika úseků – první část ze Xysolaskala k prameni Linoseli, druhá část od pramene do sedla a třetí část ze sedla na vrchol Gingilos. Délka trasy jedním směrem nepřesahuje 5km a časově počítejte s 2-3h na vrchol. Do sedla je cesta stylem „cik-cak“, na vrchol víceméně hřebenovka. Zpáteční cesta je totožná, nerozhodnete-li se pokračovat po „čtyřce“ do vesnice Sougia.

Úsek Xyloskalo – Linoseli

Od brány do soutěsky Xyloskalo následujte značenou stezku E4 po pravé straně. Projděte okolo ubytovacího zařízení a po horském chodníčku pomalu vystoupejte po pravém úbočí kaňonu až do výšku ca 1.600m n. m. Gingilos máte po své levé ruce. Následuje lehčí sestup okolo sta výškových metrů přes skalní okno až k prameni Linoseli. Cesta není v úseku pod skalami zřejmá a je třeba použít orientační smysl.

Úsek Linoseli – sedlo

Od pramene Linoseli počítejte s náročnějším výstupem pod suťovým polem. Cesta je stylem „cik-cak“ a spíše kopíruje schůdnější část terénu. To se ale mění s každým sesuvem či silným deštěm. Můžete najít i vícero spojnic mezi „chodníčkem“, na značku byste ale měli natrefit téměř vždy.

Úsek sedlo – vrchol Gingilos

Od sedla se vydejte vlevo a pokračujte po žlutých šipkách. Zprvu obcházíte Gingilos po pravé straně, ale posléze se cesta přehoupne a vy pokračujte po levém úbočí. V případě větrného počasí, převážně ze severní strany, může být výstup náročný. Poryvy větru o síle přes 100km v hodině s Vámi mohou zacloumat. Takto byste měli dojít až k „falešnému“ vrcholu – kamenné mohyle. Vy pokračujte mírným sestupem dále na severovýchod, cesta odbočuje vpravo a poté se stáčí se doleva kolem malé prohlubně mezi ostrými skalisky. Vrchol poznáte dle ocelové traverzy. Na vrcholu naleznete schránku s knihou „návštěv“ 🙂

Fotogalerie

 

Publikováno Napsat komentář

Samaria Run

Samaria Run patří na Krétě k jedněm z nejnáročnějších běhů. Skrz divokou přírodu, místy nepříjemný terén a extrémní převýšení, poznáte pravou krétskou pokladnici. Místa, kde turisté mají zákaz vstupu, se každoročně koná 17.6km dlouhý extrémní závod pořádaný vysokohorským klubem v Chanii (EOS Chanion). Muži a ženy všech věkových kategorií se pouští do nitra soutěsky, aby následně vystoupali vysoko nad ni a posléze dokončili svůj životní závod. Tak zkuste do toho jít s námi 🙂

Proč tam jet

Samarii soutěsku zná každý, ale při tomto „běhu“ máme možnost poznat skryté krásy soutěsky, navštívit místa turistům nepřístupná a obdivovat krásu pohoří Lefka Ori. A hlavně si můžete dokázat, že hranice nemožného lze stále posouvat

Kdy tam jet

Závod se pořádá obvykle první květnovou neděli.

Co sebou

Chcete-li opravdu běžet nonstop, tak k tomu určenou běžeckou obuv do těžkého terénu. V opačném případě stačí obuv do kamenitého terénu, ve které se dá běžet i chodit. Nápoje, nemáte-li speciální, brát nemusíte. Po cestě jsou záchytná místa s vodou, iontovými nápoji a občerstvením. Pokrývka hlavy se hodí, stejně tak opalovací krém. Podle počasí uvažujte o lehké větrovce, či naopak berte co nejméně věcí.

Trasa

Závod začíná v místě zvaném „Mahi“ (ve výšce 1200m). Jde o odbočku na chatu Kallergi z hlavní silnice na konci náhorní plošiny Omalos. Pomalé stoupání po asfaltové stezce vás po 1.500m dovede k hlavní bráně do soutěsky Samaria, na Xyloskalo (nadmořská výška 1.250m). Najdete tu první záchytný bod s lékařským ošetřením. Poté následuje strmý sestup do rokle po kamenitém terénu, relativně úzkém horském chodníku.
Na kilometrovníku 3.150 m se nachází vodní zdroj “Neroutsos“ (nadmořská výška 1.000m). Další vodní zdroj zvaný “kořen stromu Fig” (výška 810m n. m.) je o 780m dále.

Cesta se nyní svažuje mírně, probíháte pod jehličnany až ke korytu potoka. Ve vzdálenosti 4.750m od startu se nachází kostel sv. Mikuláše (nadmořská výška 660m). Toto je nejnižší bod celé trasy a také místo s občerstvením a případným lékařským ošetřením. Zde se závod odděluje od klasické turistické stezky a vás čeká nejtěžší úsek.

Pěšina se místy ztrácí v bujné vegetaci, převážně kručinek. Před Vámi je strmé stoupání až k „chatce“ jež slouží jako zázemí pro hlídače národního parku. Za sebou máte 6.620m, místo se jmenuje Kalyvaki a nadmořská výška 950m. V místě je úžasný výhled na roklinu Samaria.

Poté míříte na sever, nejprve mírné klesání, ve vzdálenosti 7.820m další ze záchytných bodů, a následuje strmý výstup do nadmořské výšky 1.460m, místa zvaném „Mitato Vigla“. Za sebou máte 10.870m. Pozornější z Vás již mohli spatřit chatu Kallergi, ke které nyní poběžíte po značně kamenité vozové cestě (po cestě mohou být lékařské týmy).

Těsně za chatou, za sebou máte již 15.000m, je další ze stanovišť. Nadmořská výška 1.600m a před Vámi posledních 2.600m. Nyní je to již z kopce až k bráně do soutěsky Samaria.

Za cílovou páskou vás čeká „medaile“ a občerstvení v podobě souvlaki, chlazených alkoholických i nealkoholických nápojů. Doběhnete-li včas, zastihnete vyhlášení nejlepších mužů a žen skrz jednotlivé kategorie.

Fotogalerie

Publikováno Napsat komentář

Na severní cíp Rodopou

Poloostrov Rodopou, zvláště jeho severní cíp, připomíná malou divokou zemi s vysokými útesy, skrytými plážemi a bohatou historií. Pro jeho divokost a bohatou faunu a flóru byla nejsevernější část o rozloze necelých 24km2 vyhlášena v roce 2002 za rezervaci (Voreio Tmima Chersonisou).

Kromě divoké přírody zde také najdete historické památky a skryté pláže. O pláži Menies a paláci Diktyna se dočtete v dalším článku, který připravujeme, nicméně na samotném severním cípu ostrova se ve výšce 300m n. m. uchovaly zbytky protivzdušné obrany německého vojska z druhé světové války. Naleznete zde zajímavý systém zákopů, ochladit se můžete ve vytesaných tunelech a rozhlédnout se z nedalekého kopce či jedné z kruhových staveb.

Proč tam jet

Poloostrov Rodopou a mys Spatha je nejsevernější částí Kréty nabízející nádherné rozhledy, kousek historie a příjemné koupání na nedaleké pláži Menies. Na konci cesty zbytky německé protivzdušné obrany.

Kdy tam jet

Nejlepším obdobím jsou jarní a podzimní měsíce. Cesta spíše připomíná přechod savany a ostré slunce dá každému pěkně do těla.

Co sebou

Pevnější trekkingová obuv a dostatek tekutin, v letních měsících opalovací krém a pokrývka hlavy. Pro zájemce o koupání je nedaleko pláž „Diktyna“ známá též jako Menies.

Cesta

Z vesnice Rodopou až k počátečnímu místu treku, kostelíku Agios Ioannis, je to přibližně 12km po značně rozbité vozové cestě. Ideální je vzít vůz 4×4, přesto se dát dojet i obyčejným vozem z půjčovny. Počítejte se zaprášeným autem zbarveným do červena, místy zřejmě škrtnete spodkem.

Od kostelíku Agios Ioannis se vydejte pěšky na sever jedinou cestou, která tu je. Po pár metrech narazíte na ocelové lano přes cestu a ceduli, že jde o soukromý pozemek. Nebojte se a pokračujte. Během 3km minete několik ohrad pro dobytek, starý vrak, kopu pneumatik, až dorazíte ke kruhovým stavbám. Po levé straně budete obcházet jediný kopec, ve kterém je ukryt systém protivzdušné obrany.

Zpáteční cesta je totožná, pokud ale vyrazíte až na vrcholek kopce, odkud jsou nádherné výhledy na Gramvousu a široké okolí, tak si ji zkraťte a nevracejte se k tunelům.

Trek si můžete protáhnout od kostelíku Agios Ioannis o další 4km k oblázkové pláži Menies a historickému komplexu Diktyna.

Fotogalerie