Jeskyně 99 Svatých je ve skutečnosti obrovskou skalní štěrbinou, bez klasických útvarů, na které jste zvyklí
– tedy bez stalaktitů a stalagmitů. I tak jde o zajímavé místo snoubící mytologii a zajímavou geomorfologii.
Chcete-li prožít malé dobrodružství, neváhejte, popadněte čelovku a vydejte se do útrob země.
Mytologie
Povídá se, že 99 svatých otců přišlo do Azogiresu z Egypta, Kypru a Turecka pod vedením sv. Jana. Prvním
místem, kde se usadili, bylo pod obrovským platanem. I přáli si, aby strom zůstal vždy zelený, a to i v létě či
zimě a aby jeho větve tvořily kříž. Co si přáli, to se splnilo – strom se zazelenal a větve začaly tvořit kříže. I
prohlásili ještě, že strom by neměl umřít dříve, než se objeví 99 křížů.
Zatímco otcové spali v malé jeskyňce poblíž platanu, Jan odešel meditovat do jeskyně nad obcí. I po nějaké
době ohlásil Jan svým druhům, že se vydává na cestu do severní části poloostrova Akrotiri, aby zde žil jako
poustevník. Před odchodem svorně přísahali, že zemře-li jeden z nich, zemřou také ostatní. Jeho druhové se
poté přestěhovali do jeskyně nad obcí a Jan se usadil v jeskyni na Akrotiri.
Zde si Jan žil životem poustevník. Živil se plody přírody, před mrazem používal pokrývku z ovčí kůže. I
jednoho dne si jej místní farmář spletl s divokou zvěří a Jana postřelil. Následující den se vydal farmář po
stopách krve až do jeskyně, kde našel Jana zasáhnutého šípem. V tu chvíli se celá jeskyně rozjasnila a
farmáři bylo jasné, že zasáhl svatého muže. Požádal jej tedy o odpuštění, ale toho se mu dostalo pouze pod
podmínkou, že předá informaci o jeho skonu druhům v Azogires. Farmář neváhal a vydal se okamžitě na
cestu. Bohužel ale nenašel nikoho živého. Všech 99 svatých mužů zemřelo týž den, co skonal Jan.
Cesta
Vesnice Azogires, přibližně 3km severovýchodně od Paleochory, je výchozím místem k výstupu k jeskyni 99
Svatých. Cesta sama o sobě není náročná, celou dobu je možné jít po relativně pěkné asfaltové resp.
betonové silnici a posléze štěrkové cestě. Odvážnější z Vás mohou zkusit vyjet vozem téměř až k jeskyni.
Cestu zpočátku lemují olivovníky, později mandloně, nakonec procházíte typickou řeckou krajinou – kručiny,
keře, kameny. Celou dobu máte nádherný výhled na Paleochoru a Libyjské moře. Před jeskyní můžete nalézt
malé “hliněné” parkoviště.
Jeskyně je od parkovacího místa vzdálená asi 300m. Pěšina vede mezi stromky, poslední úsek musíte zdolat
úzkou skalní štěrbinu. Za ní se ocitnete uprostřed skalních stěn. Ale pozor – sestup do jeskyně je po
železném žebříku (5m). Dole na Vás čeká hromada ptačího a netopýřího trusu.
Velkou výhodou této jeskyně je, že je osvětlena. Energii dodávají fotovoltaické panely nad jeskyní. Se
západem slunce tato vymoženost klesá.
Celá jeskyně je dlouhá do 200m. Musíte zdolat obrovské balvany, mezi kterými jsou dřevěné žebříky,
chvílemi je to nahoru a dolů. V zadní části je pak potní místo, kde můžete zapálit svíci a na chvíli si
odpočinout