Když v obchodě vybíráte mandarinky, ruka často automaticky sáhne po těch bez pecek. Jsou pohodlné, děti je mají rády a nikdo netouží proměnit kuchyňskou linku v improvizovanou třídírnu semínek. Pak ale přijde ta chvíle, kdy mandarinku rozloupnete a najednou tam pecka je. Napadlo vás někdy, co je vlastně přirozenější, mandarinka bez pecek, nebo ta s peckami? Často platí, že mandarinka s peckami je malý důkaz, že v sadu proběhl skutečný kontakt květu, pylu a opylovačů. Žádná sterilní bublina, žádné ticho bez včel. Jen obyčejný život, který si jede své.
Semena: Přirozený cíl každého plodu
Z botanického hlediska mají mandarinky schopnost partenokarpie. To znamená, že umí vytvořit plod i bez opylení, a výsledkem pak bývají plody bez semen. Teď bez latiny a lidsky: z evolučního pohledu má plod hlavní úkol, chránit a roznést semena, aby se rostlina mohla rozmnožovat. Bezsemennost je v přírodě spíš výjimka než běžné pravidlo. Udržujeme ji cíleně, protože nám to vyhovuje při jídle. Jenže rostlina, která by dlouhodobě tvořila jen bezsemenné plody, by sama o sobě v přírodě moc neobstála. Neměla by potomky. A tady přichází ta drobná pecková provokace. Semínko nebývá chyba. Bývá to smysl plodu. Je to pokračování příběhu, jen v kapesním balení.
Klementinka vs. Satsuma: Dva typy bezsemennosti
Satsuma: geneticky sterilní
Satsuma je odrůda, která má vysokou míru přirozené partenokarpie a zároveň vykazuje sterilitu. V praxi to znamená, že i kdyby kolem létaly včely ve velkém a pyl byl všude, Satsuma semena prostě nevytvoří. Její rozmnožovací orgány jsou nefunkční. Do hry navíc vstupují i triploidní odrůdy. Mají tři sady chromozomů místo dvou, takže i kdyby došlo k oplození, zárodek se často vůbec nevyvine v semeno. Pěstitelé tyhle genetické vlastnosti záměrně využívají, protože dávají téměř jistotu bezsemennosti.
Klementinka: záleží na včelách
U klementinek je to jiný příběh. Klementinky se umí křížově opylovat s dalšími citrusy. A míra toho, kolik pecek se v plodu objeví, často závisí na tom, kolik jiných citrusů roste v doletu včely od konkrétního stromu. Klementinka v izolaci, bez jiných citrusů v okolí, bude často bez pecek. Jakmile má ale v sousedství pomeranč, citron nebo jinou mandarinku a včely jsou aktivní, pecky se objeví. Někdy málo, někdy hodně. Představte si středomořský sad. Ne katalogový, ne vyrovnaný jak podle pravítka, ale skutečný. Mandarinkovník, vedle něj citron, pár pomerančů, někde olivovník, kousek dál réva. Vůně květů, bzukot, slunce, které z vás udělá člověka, co najednou odpustí i pár pecek navíc.
Průmyslové metody: Jak zabránit včelám
Komerční pěstitelé dobře vědí, že zákazníci preferují ovoce bez pecek. U klementinek je háček jasný: bez pecek zůstávají do chvíle, než je včely křížově opylují s jiným citrusem. A tak vznikla sada postupů, jak opylování omezit.
- Monokultury klonálně identických stromů
V intenzivních plantážích se často pěstuje jedna odrůda, navíc jako výsadba geneticky shodných klonů. Citrusové stromy mají přirozené mechanismy, které komplikují samoopylení, a v klonálním sadu se tím pádem minimalizuje vznik semen. Plody se vyvinou díky partenokarpii, tedy bez oplodnění. - Izolační pásy a nárazníkové zóny bez včel
Kalifornská univerzita pro zemědělství a přírodní zdroje odhaduje, že je potřeba více než 116 řad ochranných stromů kolem klementinek, aby se zabránilo opylení. Někteří velcí producenti v Kalifornii dokonce požadovali zavedení přibližně 3 km širokých nárazníkových zón bez včel kolem sadů, aby zajistili co největší izolaci. - Ochranné sítě proti včelám
V Kalifornii se citrusy zakrývají sítěmi, aby se zabránilo křížovému opylování, už 6 let od roku 2008. Jemné polyethylenové sítě se během kvetení pokládají přes celé řady stromů. Bariéra drží hmyz mimo květy, a tím se minimalizuje opylení. Výsledek je jednoduchý: žádné včely, žádné opylení, žádné pecky. - Růstové hormony, gibereliny
Zemědělci používají i aplikaci rostlinného hormonu giberelinu. Pomáhá zvýšit nasazení plodů u odrůd pěstovaných v izolaci. Bez opylení by některé stromy shazovaly květy, giberelin však dokáže stimulovat růst plodu i bez oplodnění.
Co nám říkají pecky o způsobu pěstování?
Když si koupíte klementinku s peckami, může to naznačovat několik věcí. Ne vždycky je to stoprocentní, ale bývá to dobrá indicie. Často to může znamenat, že:
- v sadu byly aktivní včely a další opylovači
- v okolí rostly různé citrusy a došlo ke křížovému opylení
- nepoužily se sítě nebo rozsáhlé izolační zóny, které opylení brání
- sad byl pestřejší a méně kontrolovaný
- pěstování víc respektovalo přirozené procesy
Zajímavý detail je i výnos. Pravděpodobnost, že květy vytvoří plod na opylených květech, byla 2,4krát vyšší než u neopylených. Opylení tedy není jen o semenech. Včely umí pomoct i tím, že podpoří úrodu, a u některých mandarinek i velikost plodů, i když za cenu pecek.
BIO sady a biodiverzita
V ekologickém zemědělství je typická polykultura, tedy pěstování více druhů rostlin vedle sebe. To podporuje biodiverzitu a přitahuje opylovače. U řady plodin bez opylení zůstává úroda výrazně slabší a Darwin popsal, že s cizosprašným opylením rostliny vynášejí téměř o 60 % více než bez něj.
V BIO sadech se proto častěji setkáte s:
- větší druhovou pestrostí stromů
- aktivními včelími společenstvími
- přirozeným křížovým opylováním
Případ Kréty: Kde je čistě bezsemenná mandarinka skoro nemožná
Kréta je skvělý příklad toho, proč tradiční středomořské zemědělství přirozeně produkuje mandarinky s peckami. Jen asi jedna třetina celkové rozlohy ostrova se dá obdělávat. Ostrov je drsný a hornatý, 79,5 % povrchu tvoří svahy větší než 12 %.
Co to znamená pro citrusy?
- Malé, rozptýlené farmy: V náročném terénu těžko vybudujete obrovské monokultury s izolačními zónami.
- Tradice polykultury: Již od dob Minojců se pěstují olivy, révu a obilniny společně.
- Vysoká biodiverzita: Například region Rethymno vytváří ideální podmínky pro širokou škálu produktů díky mikroklimatům.
- Ekologické zemědělství: Kréta se orientuje na diverzifikaci plodin a hospodaření bez chemikálií.
Když kupujete mandarinky z Kréty, pecky jsou přímým důsledkem toho, že v sadech létají včely tak, jak to funguje už tisíce let. To se do zásilky z laboratoře nepřibalí.
Je pecka opravdu takový problém?
Bezsemenné mandarinky často vznikají díky lidskému zásahu (izolace, sítě, monokultury). Mandarinky s peckami naopak ukazují na svobodné opylování a živý ekosystém. Pecka v mandarince nebývá vada, ale vizitka včelí práce.
Vaše volba má dopad
| Nákup bezsemenných klementinek | Nákup mandarinek s peckami |
|---|---|
| Podpora izolovaných monokultur | Podpora volného pohybu včel |
| Fyzické bariéry (sítě) proti hmyzu | Pestřejší prostředí a biodiverzita |
| Průmyslové postupy a estetika | Respekt k přirozeným procesům |
Je pár pecek tak velká oběť ve srovnání s tím, že podporujete zemědělství, které včelám fyzicky brání v práci? Včelám, na kterých závisí třetina naší potravy. Příště, když narazíte na klementinku s peckami, zkuste se na ni podívat jinak. Možná vám právě poslala malý vzkaz o tom, že svět kolem ní je stále ještě v pořádku.
Zdroje
- Prirodovedci.cz: Informace o partenokarpii
- UC Davis, Fruits and Nuts: Odrůdy mandarinek a genetika
- Walter Reeves (Georgia Gardener): Opylování citrusů
- Scientific Reports: Příspěvek živočišného opylování
- University of Florida IFAS: Satsuma mandarinky
- ResearchGate: Studie o opylování mandarin
- The Fruit Guys: Křížové opylení a nárazníkové zóny
- Organic Grown: Význam biodiverzity
- EyouAgro: Průmyslové metody ochrany (sítě)
- Wikipedia: Odrůdy mandarinek
- SYNBIOR: Ekologické zemědělství na Krétě
- MESA: Udržitelné zemědělství na Krétě
- Aspras Terra Agriculture: Tradiční krétské postupy
- Britannica: Geografie Kréty
- Journal of Anthropological Archaeology: Středomořská polykultura
- LEDDRIS Study: Charakteristiky půdy na Krétě