Mandarinky bez pecky anebo s peckou? Co víc odpovídá přírodě?

   

Když v obchodě vybíráte mandarinky, ruka často automaticky sáhne po těch bez pecek. Jsou pohodlné, děti je mají rády a nikdo netouží proměnit kuchyňskou linku v improvizovanou třídírnu semínek. Pak ale přijde ta chvíle, kdy mandarinku rozloupnete a najednou tam pecka je. Napadlo vás někdy, co je vlastně přirozenější, mandarinka bez pecek, nebo ta s peckami? Často platí, že mandarinka s peckami je malý důkaz, že v sadu proběhl skutečný kontakt květu, pylu a opylovačů. Žádná sterilní bublina, žádné ticho bez včel. Jen obyčejný život, který si jede své.


Mandarinky z řeckého sadu

  

Semena: Přirozený cíl každého plodu

Z botanického hlediska mají mandarinky schopnost partenokarpie. To znamená, že umí vytvořit plod i bez opylení, a výsledkem pak bývají plody bez semen. Teď bez latiny a lidsky: z evolučního pohledu má plod hlavní úkol, chránit a roznést semena, aby se rostlina mohla rozmnožovat. Bezsemennost je v přírodě spíš výjimka než běžné pravidlo. Udržujeme ji cíleně, protože nám to vyhovuje při jídle. Jenže rostlina, která by dlouhodobě tvořila jen bezsemenné plody, by sama o sobě v přírodě moc neobstála. Neměla by potomky. A tady přichází ta drobná pecková provokace. Semínko nebývá chyba. Bývá to smysl plodu. Je to pokračování příběhu, jen v kapesním balení. 

Jak včely dokážou vytvořit pecky i tam, kde je běžně nenajdete

U bezsemenných mandarinek plod obvykle vzniká bez oplození. Strom vytvoří dužinu, i když k žádnému spojení pylu a květu nedojde. Jakmile se ale do hry dostanou včely a přenesou pyl z jiného citrusového stromu, situace se změní. Pyl se dostane na bliznu květu a může dojít k částečnému oplození. Ne vždy vznikne plnohodnotné semeno, často se vytvoří jen pár pecek nebo jejich zárodky. Právě proto mají plody z živých, pestrých sadů někdy pár pecek, zatímco stejné odrůdy z izolovaných výsadeb zůstávají zcela bez nich. Pecka tak vzniká jako vedlejší efekt skutečného opylování a je signálem, že sad nebyl odříznutý od hmyzu a okolní přírody.


Průmyslové metody: Jak bránit včelám

Komerční pěstitelé dobře vědí, že zákazníci preferují ovoce bez pecek. A tak vznikla sada postupů, jak opylování omezit.

  1. Monokultury klonálně identických stromů
    V intenzivních plantážích se často pěstuje jedna odrůda, navíc jako výsadba geneticky shodných klonů. Citrusové stromy mají přirozené mechanismy, které komplikují samoopylení, a v klonálním sadu se tím pádem minimalizuje vznik semen. Plody se vyvinou díky partenokarpii, tedy bez oplodnění.

  2. Izolační pásy a nárazníkové zóny bez včel
    Kalifornská univerzita pro zemědělství a přírodní zdroje odhaduje, že je potřeba více než 116 řad ochranných stromů kolem mandarinek, aby se zabránilo opylení. Někteří velcí producenti v Kalifornii dokonce požadovali zavedení přibližně 3 km širokých nárazníkových zón bez včel kolem sadů, aby zajistili co největší izolaci.

  3. Ochranné sítě proti včelám
    V Kalifornii se citrusy zakrývají sítěmi, aby se zabránilo křížovému opylování, už 6 let od roku 2008. Jemné polyethylenové sítě se během kvetení pokládají přes celé řady stromů. Bariéra drží hmyz mimo květy, a tím se minimalizuje opylení. Výsledek je jednoduchý: žádné včely, žádné opylení, žádné pecky.

  4. Růstové hormony, gibereliny
    Zemědělci používají i aplikaci rostlinného hormonu giberelinu. Pomáhá zvýšit nasazení plodů u odrůd pěstovaných v izolaci. Bez opylení by některé stromy shazovaly květy, giberelin však dokáže stimulovat růst plodu i bez oplodnění.

 

Co nám říkají pecky o způsobu pěstování?

Když si koupíte mandarinku s peckami, může to naznačovat několik věcí. Ne vždycky je to stoprocentní, ale bývá to dobrá indicie. Často to může znamenat, že:

  • v sadu byly aktivní včely a další opylovači
  • v okolí rostly různé citrusy a došlo ke křížovému opylení
  • nepoužily se sítě nebo rozsáhlé izolační zóny, které opylení brání
  • sad byl pestřejší a méně kontrolovaný
  • pěstování víc respektovalo přirozené procesy

Zajímavý detail je i výnos. Pravděpodobnost, že květy vytvoří plod na opylených květech, byla 2,4krát vyšší než u neopylených. Opylení tedy není jen o semenech. Včely umí pomoct i tím, že podpoří úrodu, a u některých mandarinek i velikost plodů, i když za cenu pecek.

BIO sady a biodiverzita

V ekologickém zemědělství je typická polykultura, tedy pěstování více druhů rostlin vedle sebe. To podporuje biodiverzitu a přitahuje opylovače. U řady plodin bez opylení zůstává úroda výrazně slabší a Darwin popsal, že s cizosprašným opylením rostliny vynášejí téměř o 60 % více než bez něj.

V BIO sadech se proto častěji setkáte s:

  • větší druhovou pestrostí stromů
  • aktivními včelími společenstvími
  • přirozeným křížovým opylováním


    Kréta, sady a včelky


Případ Kréty: Kde je čistě bezsemenná mandarinka skoro nemožná

Kréta je skvělý příklad toho, proč tradiční středomořské zemědělství přirozeně produkuje mandarinky s peckami. Jen asi jedna třetina celkové rozlohy ostrova se dá obdělávat. Ostrov je drsný a hornatý, 79,5 % povrchu tvoří svahy větší než 12 %.

Co to znamená pro citrusy?

  • Malé, rozptýlené farmy: V náročném terénu těžko vybudujete obrovské monokultury s izolačními zónami.
  • Tradice polykultury: Již od dob Minojců se pěstují olivy, révu a obilniny společně.
  • Vysoká biodiverzita: Například region Rethymno vytváří ideální podmínky pro širokou škálu produktů díky mikroklimatům.
  • Ekologické zemědělství: Kréta se orientuje na diverzifikaci plodin a hospodaření bez chemikálií.

Když kupujete mandarinky z Kréty, pecky jsou přímým důsledkem toho, že v sadech létají včely tak, jak to funguje už tisíce let. To se do zásilky z laboratoře nepřibalí.

Je pecka opravdu takový problém?

Bezsemenné mandarinky často vznikají díky lidskému zásahu (izolace, sítě, monokultury). Mandarinky s peckami naopak ukazují na svobodné opylování a živý ekosystém. Pecka v mandarince nebývá vada, ale vizitka včelí práce.

Vaše volba má dopad

Nákup bezsemenných mandarinek Nákup mandarinek s peckami
Podpora izolovaných monokultur Podpora volného pohybu včel
Fyzické bariéry (sítě) proti hmyzu Pestřejší prostředí a biodiverzita
Průmyslové postupy a estetika Respekt k přirozeným procesům

 

Je pár pecek tak velká oběť ve srovnání s tím, že podporujete zemědělství, které včelám fyzicky brání v práci? Včelám, na kterých závisí třetina naší potravy. Příště, když narazíte na mandarinku s peckami, zkuste se na ni podívat jinak. Možná vám právě poslala malý vzkaz o tom, že svět kolem ní je stále ještě v pořádku.

Pecky vznikají díky včelám

  


Zdroje

  • Prirodovedci.cz: Informace o partenokarpii
  • UC Davis, Fruits and Nuts: Odrůdy mandarinek a genetika
  • Walter Reeves (Georgia Gardener): Opylování citrusů
  • Scientific Reports: Příspěvek živočišného opylování
  • University of Florida IFAS: Satsuma mandarinky
  • ResearchGate: Studie o opylování mandarin
  • The Fruit Guys: Křížové opylení a nárazníkové zóny
  • Organic Grown: Význam biodiverzity
  • EyouAgro: Průmyslové metody ochrany (sítě)
  • Wikipedia: Odrůdy mandarinek
  • SYNBIOR: Ekologické zemědělství na Krétě
  • MESA: Udržitelné zemědělství na Krétě
  • Aspras Terra Agriculture: Tradiční krétské postupy
  • Britannica: Geografie Kréty
  • Journal of Anthropological Archaeology: Středomořská polykultura
  • LEDDRIS Study: Charakteristiky půdy na Krétě