Publikováno Napsat komentář

Jeskyně Arkoudospilio

Jeskyně najdete v polovině cesty mezi mužským klášterem Moni Gouvernato a ruinami opatství Moni Katholiko. V překladu se jedná o Medvědí jeskyni. Tento název si vysloužila dle stalagmitu uprostřed dómu připomínající svými tvary právě medvěda.

Proč tam jet

Jeskyně se nachází na velice hezké trase k soutěsce Avlaki a starobylému klášteru Moni Katholiko. Kromě této je na 2km trase ještě jeskyně Koumarospilio, jeskyně Sv. Jana Pousetvníka a jedna bezejmenná za mostem v rokli.

Co sebou

Nesmí chybět čelovka popř. jiný zdroj světla.

Mytologie

Dle legendy pana Marie proměnila v kámen medvěda, který se snažil napít vody z pramenu Svatého Jana. Na tento útvar navazuje malý vodní rezervoár, ve kterém můžete pravidelně spatřit kozy namísto vody. U vstupu se nachází malá kaple. Z jeskyně je nádherný výhled na západní pobřeží poloostrova Akrotiri.

Fotogalerie

 

Publikováno Napsat komentář

Jeskyně Koumarospilios

Jeskyni najdete poblíž mužského kláštera Gouvernato, 10 minut jízdy autem od mezinárodního letiště v Chanii, a 4km od kláštera Agia Triada. Cesta k ní není značená, je potřeba zdolat úsek nepřesahující 800m přes pichlavé kručinky a ostré kameny. Odkryta byla v roce 1942 U. Jantzenem, v roce 1972 pak zmapována I. Tzedakisem.

Koumarospilio je jeskyně se “dvěma” patry. Vstupní část je vysoká přibližně 4m a široká 8 až 10m. Zde nenajdete téměř žádnou výzdobu (až na výjimku v podobě vodopádu), pouze trus ptactva, koz a netopýrů. Lze usuzovat, že tato část byla využívána jako přístřešek před deštěm pro domácí dobytek a pastavce.

Druhá podzemní patro již vyžaduje zkušenost se zdoláváním strmých svahů. Pro osoby menšího vzrůstu je doporučeno lano a někdo, kdo Vás bude jistit. Ve spodním patře naleznete vše, co má správná jeskyně mít – krápníková výzdoba, jezírko, nicméně některé krápníky jsou značně poničené. I tak stojí za návštěvu.

Proč tam jet

Jeskyně se nachází na velice hezké trase k soutěsce Avlaki a starobylému klášteru Moni Katholiko. Kromě této je na 2km trase ještě jeskyně Arkoudispilio, jeskyně Sv. Jana Pousetvníka a jedna bezejmenná za mostem v rokli.

Co sebou

Nesmí chybět čelovka a oblečení, jež nevadí ušpinit. Doporučeno je lano a stativ na focení.

Fotogalerie

Publikováno 1 komentář

Jeskyně Lera

Jeskyně Lera (Σπήλαιο Λερά) se nachází nad vesnicí Stavros, ve strmém svahu na úbočí pohoří v severní části poloostrova Akrotiri. Již ze zátoky je patrný velký skalní otvor, nicméně samotný vchod má co do výšky ani ne 2 metry. První místnost patří mezi největší, délka až 30m, a částečně je osvětlena skalními okny, která propouští světlo dovnitř jeskyně.

Další prostory jsou menší, ale s podstatně bohatší krápníkovou výzdobou. V jedné části můžete spatřit patrně pozůstatky „jímky“ na vodu – ta se sem dostávala z podloží nad jeskyní a zřejmě sloužila jako zdroj pitné vody pro obyvatele jeskyně.

Jeskyně patří mezi významné archeologické lokality. První rozsáhlejší práce byly prováděny v letech 1959 až 1961. Nalezené předměty se datují do dob neolitu, nechybí ani nálezy z dob minojské a byzantské. Nejčastěji to byly ženské sošky, figuríny na sedící na trůně či vytesané loďky.

Historie

Své jméno si získala po kmenovém náčelníkovi jménem Stefanou Lera, který byl v letech 1821 až 1833 velice aktivní v oblasti Akrotiri. Zda se jednalo o pirátské výpady, či jinou „činnost“ se nepodařilo jednoznačně určit.

Kromě této jeskyně je v severní části ještě možné navštívit jeskyně Arkoudospilio, Sv. Jana poustevníka, Koumarospilio a jednu prozatím bezejmennou na treku mezi Moni Katholiko a Stavrosem.

Fotogalerie

Publikováno Napsat komentář

Jeskyně 99 svatých

Jeskyně 99 Svatých je ve skutečnosti obrovskou skalní štěrbinou, bez klasických útvarů, na které jste zvyklí – tedy bez stalaktitů a stalagmitů. I tak jde o zajímavé místo snoubící mytologii a zajímavou geomorfologii. Chcete-li prožít malé dobrodružství, neváhejte, popadněte čelovku a vydejte se do útrob země.

Mytologie

Povídá se, že 99 svatých otců přišlo do Azogiresu z Egypta, Kypru a Turecka pod vedením sv. Jana. Prvním místem, kde se usadili, bylo pod obrovským platanem. I přáli si, aby strom zůstal vždy zelený, a to i v létě či zimě a aby jeho větve tvořily kříž. Co si přáli, to se splnilo – strom se zazelenal a větve začaly tvořit kříže. I prohlásili ještě, že strom by neměl umřít dříve, než se objeví 99 křížů.

Zatímco otcové spali v malé jeskyňce poblíž platanu, Jan odešel meditovat do jeskyně nad obcí. I po nějaké době ohlásil Jan svým druhům, že se vydává na cestu do severní části poloostrova Akrotiri, aby zde žil jako poustevník. Před odchodem svorně přísahali, že zemře-li jeden z nich, zemřou také ostatní. Jeho druhové se poté přestěhovali do jeskyně nad obcí a Jan se usadil v jeskyni na Akrotiri.

Zde si Jan žil životem poustevník. Živil se plody přírody, před mrazem používal pokrývku z ovčí kůže. I jednoho dne si jej místní farmář spletl s divokou zvěří a Jana postřelil. Následující den se vydal farmář po stopách krve až do jeskyně, kde našel Jana zasáhnutého šípem. V tu chvíli se celá jeskyně rozjasnila a farmáři bylo jasné, že zasáhl svatého muže. Požádal jej tedy o odpuštění, ale toho se mu dostalo pouze pod podmínkou, že předá informaci o jeho skonu druhům v Azogires. Farmář neváhal a vydal se okamžitě na cestu. Bohužel ale nenašel nikoho živého. Všech 99 svatých mužů zemřelo týž den, co skonal Jan.

Cesta

Vesnice Azogires, přibližně 3km severovýchodně od Paleochory, je výchozím místem k výstupu k jeskyni 99 Svatých. Cesta sama o sobě není náročná, celou dobu je možné jít po relativně pěkné asfaltové resp. betonové silnici a posléze štěrkové cestě. Odvážnější z Vás mohou zkusit vyjet vozem téměř až k jeskyni.

Cestu zpočátku lemují olivovníky, později mandloně, nakonec procházíte typickou řeckou krajinou – kručiny, keře, kameny. Celou dobu máte nádherný výhled na Paleochoru a Libyjské moře. Před jeskyní můžete nalézt malé “hliněné” parkoviště.

Jeskyně je od parkovacího místa vzdálená asi 300m. Pěšina vede mezi stromky, poslední úsek musíte zdolat úzkou skalní štěrbinu. Za ní se ocitnete uprostřed skalních stěn. Ale pozor – sestup do jeskyně je po železném žebříku (5m). Dole na Vás čeká hromada ptačího a netopýřího trusu.

Velkou výhodou této jeskyně je, že je osvětlena. Energii dodávají fotovoltaické panely nad jeskyní. Se západem slunce tato vymoženost klesá.

Celá jeskyně je dlouhá do 200m. Musíte zdolat obrovské balvany, mezi kterými jsou dřevěné žebříky, chvílemi je to nahoru a dolů. V zadní části je pak potní místo, kde můžete zapálit svíci a na chvíli si odpočinout.

Fotogalerie