Rubrika: Soutěsky Chania

Mezi vesnicemi Zourva a Meskla se nachází jeden z mnoha zajímavých kaňonů ve zdejším okolí. Místní jej znají pod názvem Lagos a jde ve skutečnosti o spojení dvou roklí nad vesnicí Zourva – soutěsky Tromarissa a rokle Pigaidakia. Druhá jmenovaná si pak vysloužila pozornost mezi horolezci a milovníky „canyoningu“. Jde o jednu z nejdůležitějších a nejdelších technických roklí na Krétě. Kaňon Lagos pak končí ve vesnici Meskla, těsně před mostem, než se spojí s řekou Keritis.

Proč tam jet

Soutěska Lagos je divoká, a byť technická, tak stále zvládnutelná rokle. Cestou pak potkáte celou řadu malých jezírek uprostřed skal, popadané stromy a růžové oleandry. Vhodné místo na trénink slaňování.

Kdy tam jet

Soutěska je dostupná celoročně, na jaře ale počítejte s větším množství vody. Ideální období je pozdní jaro a podzim. Přes léto hrozí vysoké teploty, obzvláště na přímém slunci.

Co sebou

Chcete-li skutečně slaňovat, tak je nutné klasické vybavení – sedák, lano, osmu (resp. kyblík), prusík, karabiny, ochranné pomůcky. V opačném případě postačí láhev vody a pevná trekkingová obuv, smysl pro orientaci.

Jak se tam dostat

Do vesnice Zourva se nejlépe dostanete vlastním vozem. Zaparkujte hned na začátku obce na malém parkovišti. Pakliže si chcete udělat okruh, ponechte vůz u kostela v obci Meskla a vydejte se do vesnice Zourva po značené stezce soutěskou Sarakino.

Cesta

Trasa začíná před obcí Zourva, kousek za tavernou Rizinia Maria. Nachází se zde odbočka po pravé straně – prašná vozová cesta. Po ní se dostanete téměř až k rokli, nicméně bude nutné z cesty odbočit za brankou a sejít lesem, nebo pokračovat za branou mírně do kopce a v místě, kde se cesta stáčí prudce vlevo odbočit podél plotu (na stromě červená šipka). Pěšina vás dovede až ke korytu potoka.

Nyní můžete započít sestup první technickou pasáží – 10m vysoký skalní blok, nicméně s opatrností schůdný i bez jištění. Odtud pokračujte korytem potoka ca 2.5km (balvany, skalní bloky, jezírka, spadlé stromy …) až k místu, kde koryto padá asi 15-20m hluboko mezi skalami. Zde je nutné použít lana. Nechcete-li slaňovat, můžete se vydat do vesnice Meskla následovně – vpravo od propadu se vyšplhejte asi sto výškových metrů kolem dvou vertikálních jeskyní (ohraničeny plotem) až k vozové cestě, jež vás dovede na asfaltovou silnici do Meskly. Varianta je také obejít propad po levém břehu pod vysokými skalami, nicméně vyžadujte smysl pro orientaci a zkušenosti s horším terénem.

Fotogalerie

 

 

Každá země, ostrov, oblast má své nejjižnější, nesevernější, nejvýchodnější, nu vězte, že soutěska Kabos (psáno Kampos) je nejzápadnější soutěskou na Krétě. Leží u stejnojmenné vesnice na cestě mezi Falasarnou a Elafonissi. Na dně soutěsky protéká potok, vodu ale naleznete celoročně jen v první části. Samotný kaňon je nenáročný, ale pokud chcete dojít až k moři, tak se připravte na závěrečný strmý sestup po vozové cestě, který budete muset absolvovat též nazpět.

Proč tam jet

Kampos je nejzápadnější soutěska celé Kréty končící na divoké oblázkové pláži Platanakia.

Kdy tam jet

Rokli je možné navštívit celoročně, po přívalových deštích může být ovšem závěrečný úsek rozbitý a vymletý.

Co sebou

Pevnější trekkingová obuv, dostatek tekutin. V letních měsících opalovací krém a pokrývku hlavy.

Trasa (obecný popis)

Cesta začíná ve vesnici Kampos na malém parkovišti. Zde se rovněž nachází informační cedule s vyznačením trasy a mapa západní Kréty, nicméně očekávejte, že popis trasy nemusí být již čitelný, či může chybět úplně. Trasa je značena žlutě (šipky, terčíky) a ukazatele se nachází v celé délce.

První třetina cesty tam je po vozové cestě. Prostřední část po pěšině okolo potoka, pod platany a opět končící vozovou cestou, která Vás svede okolo kaple Agia Kyriaki až k pláži.

Zpáteční trasa je totožná až k místu, kde se napojila pěšina z rokle na vozovou cestu. V tomto bodě pokračujte neustále po vozové cestě vzhůru, kaňon máme po své pravé ruce. Za nedlouho budete procházet již mezi olivovými sady a v dálce spatříte budovy vesnice Kampos. Sledujte neustále hlavní vozovou cestu a neodbočujte. Pokud se zadaří, dojdete až k vozovce z Kissamosu – odtud pak po silnici zpět do obce. Můžete ale také zkusit projít mezi políčky a sady do vesnice přímo – měli byste se napojit na cestu do soutěsky, která je značena.

Fotogalerie

 

Aradena (Φαράγγι Αράδαινας) patří k nejznámějším soutěskám na Krétě a mezi turisty je často vyhledávána pro svoji divokost a jedinečnost. S délkou 15km, počínaje na úpatí Lefka Ori, patří mezi nejdelší. Nicméně pro pěší turistiku je dostačující úsek z vesnice Aradena až na pláž Marmara v délce 7km.

Proč tam jet

Hluboká, divoká, krásná, barevná …. Aradena je prostě malým klenotem Kréty.

Kdy tam jet

Ideální doba je brzké jaro či podzim, kdy není tak intenzivní slunce.

Co sebou

Pevná trekkingová obuv, dostatek tekutin, pokrývku hlavy a krém na opalování.

Upozornění

Aradena patří také mezi jedny z nejnebezpečnějších roklí – ať z důvodu pádu kamení, obtížných úseků zdolatelných skrz žebříky (byť existují obcházky) či vysoké letní teploty. Doporučujeme návštěvu ve dvou.

Vesnice Aradena (Αράδαινα)

Malá vesnice na úpatí Lefka Ori, vstupní brána do soutěsky Aradena. Opuštěna v roce 1950 z důvodu sporu mezi dvěma rodinami, která skončila krvavou mstou a vraždou sedmi lidí. Dnes najdete opět obydlené budovy, ihned za mostem je občerstvení s parkovištěm.

Trasa

Vstup do soutěsky je ve vesnici, kousek od železného mostu Agios Ioannis, který se nese nad soutěskou a spojuje oba její okraje. Je to také místo, kde v letních měsících potkáte řadu dobrodruhů zkoušející bungee jumping. V těchto místech dosahuje soutěska téměř 140m a údajně je to druhý nejvyšší most pro bungee v Evropě.

Most byl vybudován v roce 1980 a největší podíl na něm měla rodina Vardinogiannisů, která most finančně podpořila. Díky němu se dostanete vozem také do vesnice Agios Ioannis, výchozím místem k jeskyni Kormokopos.

K Libyjskému moři se dostanete za necelé 3h, ale připravte se na to, že cesta obsahuje technické úseky a některé pasáže je nutné zdolat po schodech či žebřících. Na několika místech naleznete též původní cestu ve stěně soutěsky.

Z pláže Marmara je nejlepší volbou pokračovat pobřežní trasou do Loutra a dále do Chora Sfakion, anebo máte-li vůz nad soutěskou zvolit okružní trasu přes Livanianu resp. Loutro a Anapoli s krásnými výhledy na pobřeží.

Fotogalerie

 

 

Soutěska Sirikari, občas se setkáte s názvem Polyrinia, patří mezi ty rokle, u kterých naleznete na jejím konci vždy něco navíc. Zde je to starobylé antické město Polyrinia vtesané do skal na nedalekém kopci. Samozřejmostí rokle jsou všudypřítomné platany nabízející přirozenou ochranu před sluncem, potok a v tajnosti vás sledující kozy či ovce.

Proč tam jet

Příjemná procházka platanovým údolím se závěrečným výstupem k antické Polyrinii.

Kdy tam jet

Nejlepší období na návštěvu je jaro – vše kvete, zelená se a v potoce zurčí potok.

Co sebou

Lehká trekkingová obuv, přiměřené množství tekutin.

Místopis

Sirikari (řecky: Σηρικάρι)

Sirikari je malá „horská“ vesnička na západě Kréty, 55km od města Chania, 17km jižně od města Kissamos. Leží v nadmořské výšce těsně přesahující 500m n. m. Oproti jiným obcím na Krétě se tato skládá z několika osad/sousedství. Dle údajů na Wiki jde o 12 částí – Kioliana, Micheliana, Kontokrithiana, Stratigianna, Megalo Chorio, Aghios Ioannis, Katsikandarianna, Tsichlianna, Sineniana, Tzortzianna, Kostogiannides a Marouliana nebo Felesiana. Mezi již neobývané usedlosti patří Micheliana a Marouliana. Jméno vesnice pochází zřejmě z byzantského období, kde Sirikarios znamenalo označení osob zpracovávající hedvábí.

Polyrinia (řecky: Πολυρρηνία)

Polyrinia je další z horských vesnic v okolí města Kissamos (ca 7km), nicméně tato oblast má bohatou historii. Na území obce je významné archeologické naleziště – akropole, domy a hrobky vytesané do skal a mnoho dalších. Naleznete zde též akvadukt postavený v dobách Hadriana, jenž vyřešil složité zásobování města vodou. Toto „historické“ město se strategickou polohou na kopci svého času dominovalo západní Krétě.

Trasa

Začátek soutěsky naleznete u kostelíka Agios Konstantinos za obcí Sirikari. Cesta je velmi dobře značená – zelené terčíky. První úsek je náročnější, ale schůdný i pro méně zkušené trekaře.

Zprvu procházíte pod původními stromy, později olivovníky, kde můžete narazit na ovce či kozy, a skončíte na asfaltové silnici. Cesta poté netypicky vede mezi zdmi malého stavení, které hlídá pes, o kousek dále kohout. Pak již pokračujete po vrstevnici až ke korytu potoka plného platanů. Trasa vede po úzké pěšině, místy štěrkové. V polovině cesty, ca po 3.5km, se nachází odpočinkové místo s lavicemi a stoly. Vhodné pro malou svačinku a získání sil na závěrečný úsek. Starobylý most je známkou toho, že se blížíte k vesnici. Nyní Vás čeká výstup do obce Polyrinia.

Fotogalerie

 

 

Skaloti je jedna z mnoha soutěsek v oblasti Frangokastela. Se svojí délkou nepřesahující 2km patří mezi nejkratší na Krétě. Způsobů, jak se k rokli dostat existuje několik, no nejsnazší a asi i nejatraktivnější je začít nedaleko plošiny Manikas (za vesnicí Kalikratis) a skončit ve vesnici Skaloti. Délka této trasy je pak 10km a zabere Vám asi 4-5h.

Proč tam jet

Při cestě z plošiny Manikas je nedaleko soutěsky stará, dnes již neobývaná, vesnice. O něco dále pitoreskní kostelík Agios Manolis.

Kdy tam jet

Rokle je schůdná celoročně. Kvůli absenci vzrostlých stromů je pak vhodné jaro či podzim, kdy slunce není tak intenzivní.

Co sebou

Pevná trekkingová obuv, dostatek tekutin, pokrývka hlavy.

Fauna a flóra

Soutěska Skaloti je vystavena celodennímu slunci, poroto zde nenajdete žádné vzrostlé stromy (pouze až na samém konci soutěsky), ale klasickou horskou travinu a keře. Na podzim na skalách možnost nalézt dyktamo. Ze zvířat ovce a kozy, orel a drobné ptactvo, ještěrky.

Cesta

Z plošiny pomalu sestupujete po vozové cestě až k soutěsce. Pasáž skrz rokli je strmější, ale stále schůdná. Nicméně tuto část je možné také vynechat a do vesnice sejít po již zmíněné vozové cestě.

Fotogalerie

 

 

Soutěska Theriso, v mapách můžete nalézt i jméno Venizelos (dle prvního novodobého řeckého premiéra s rodištěm právě ve vesnici Theriso), eží co by kamenem dohodil nedaleko města Chania (část Perivolia) a je dostupná všemi dopravními prostředky včetně veřejné autobusové dopravy. Délka kaňonu je necelých 7km a po celé trase vede asfaltová silnice. Díky té máte možnost projet soutěsku nejen vozem, ale také např. na kole nebo využít „turistický vláček“.

Proč tam jet

Bohata vegetace, zahrnující platany a fíky kolem koryta potoka, zpříjemní letní dny. Vysoké skalní stěny nabízí místa ke slaňování, ve vyšších polohách je ukryto několik jeskyní.

Kdy tam jet

Od jara do podzimu vyrazte kdykoliv. V jarních měsících protéká v některých částech soutěsky voda a vyrazíte-li korytem, je nutné brodit.

Co sebou

Lehčí trekkingová obuv, vystačíte i se sandály. Doporučujeme alespoň jednu lahev vody.

Aktivity

Pěší turistika, kolo, koloběžka, horolezectví.

Místopis

Vesnice Theriso (řecky Θέρισο)

Soutěska začíná za stejnojmennou vesnicí Theriso ležící v nadmořské výšce 580m n. m. na úpatí Bílých hor. Tato obec má v historii Kréty své pevné místo. Právě zde v roce 1905 začala revoluce za svobodu a samostatnost. Započal tak boj proti tehdejší autokratické vládě prince Jiřího. Povstání vedl Eleftherios Venizelos (narozen 1864). Ten se později stal premiérem (1905 – 1910). Jeho sochu naleznete před kostelem Panagia v centru vesnice.

Vesnice Theriso nicméně pamatuje i stinné stránky historie. V roce 1866 byla vypálena pašou Mustafou jako odplata za dlouhotrvající boj proti Turkům (400let trvající nadvládě „osmanské“ říše). Ve vesnici je řada taveren nabízející tradiční řecká jídla a muzeum věnované bojům o Theriso, včetně boje za nezávislost a II. Světové války. Před muzeem jsou zachovalá děla, což ocení převážně děti.

Soutěska Theriso (Φαράγγι Θέρισο)

Jedna z mála soutěsek, kterou vede po celé délce vozovka, ale která i přesto nabízí bujnou vegetaci kolem potoka (převážně platanů, kaštanů a dubů), ale také nádherné skalní stěny vhodné pro horolezectví.

Fotogalerie

 

 

Soutěska Imbros patří mezi jednu z nejnavštěvovanějších a nejvyhledávanějších soutěsek na západní Krétě. Je poměrně krátká – 8km, taktéž velmi snadná na sestup, vhodná pro rodiny s dětmi a přitom mimořádně zajímavá. Skalní stěny kaňonu nepatří k nejvyšším, avšak v polovině trasy je rokle tak úzká, že při rozpažení se dá dosáhnout současně na obě strany. Trasa je rovněž součástí mezinárodní dálkové E4 trasy.

Proč tam jet

Relativně snadno průchozí, dobře zabezpečená s možností sejít až k jižnímu pobřeží a spojit výlet s koupáním.

Kdy jet

Ideální doba je jaro, kdy všechno kvete a zelená. Letní měsíce nejsou vhodné, ať z důvodu náporu turistů či sluníčka.

Co sebou

Lehká trekkingová obuv, láhev s vodou a opalovací krém.

Zázemí

V této soutěsce je zajištěna správci národního parku první pomoc pro případ nouze. Na začátku a na konci soutěsky je možné využít k občerstvení místní taverny.

Vstupné

Soutěska Imbros je přístupná po celý rok, správní poplatek 2EUR/osobu (2015).

Doprava

Soutěska začíná ve vesnici Imbros, která leží na trase Chania – Hora Sfakion (Sfakia) 55 km od Chania( Chania – Souda – Kalyves – Vryses – Petres – Imbros) nebo z druhé strany dole ve vesnici Komitades vzdálené 5km od Hora Sfakion. Soutěska je dobře přístupná a uvádíme proto všechny možné alternativy, jak se k ní dostat:

Autem přijet do vesnice Imbros a zde jej ponechat, poté projít soutěskou a:
• A jít stejnou cestou nazpět
• V Komitades si vzít taxi za 20EUR zpátky do vesnice Imbros – odvoz zajistí každá místní taverna
• Z Komitades jede v sezoně autobus linka Frankokastelo – Hora Sfakion kolem 15:15
• Z Komitades dojít 1,8km po cestě ve směru na Hora Sfakion k taverně Posidonio, kde se cesta napojuje na hlavní směr Hora Sfakion – Chania a buď stopovat nebo počkat na autobus(v cca 7.05, 11.05 a 18.35) a stáhnout se do vesnice Imbros cca 10km za 2,60EUR (20 min)
• Z Komitades dojít 5km po asfaltové cestě do Hora Sfakion, kde autobus Hora Sfakion – Chania jezdí každý den v 7.00, v 11.00 a po příjezdu trajektu z Agia Roumeli kolem 18.30)
• Z Κomitades dojít do vesnice Hora sfakion mimo hlavní cesty a kolem ústí soutěsky Sfakiano – viz popis níže, v Hora Sfakion počkat na autobus (odjezd v 7.00,11.00 a 18.30)

Autem přijet na odbočku k soutěsce Imbros, cca 3km před vesnicí Hora Sfakion u taverny Posidonio odbočka vlevo, zde nechat auto a počkat na autobus do Imbrosu. Projít soutěskou a z Komitades k auto jsou to 2km.

Autobusem linkou Chania – Hora Sfakion v 8.15, 14.00 (1h 15min, 7EUR) se dopravte do vesnice Imbros. Vystupte nejlépe u taverny Porofarango. Projděte soutěskou, která končí ve vesnicí Komitades a odtud dojděte 5km nebo se nějak dopravte do Hora Sfakion – viz tipy výše a nazpátek autobusem v 7.00, 11.00 nebo v 18.30 (1h 40min, 8,20EUR)

Trasa

Trasa začíná ve vesnici Imbros. Pokud přijíždíte ze směru od Chania, počátek soutěsky se nachází na levé straně. Ve vesnici najdete alespoň 3 cedule s nápisem Gorge Entrance = vstup do soutěsky. Cestičky schází do koryta ústí soutěsky od každé taverny. První vstup se nachází u taverny

Kalinorisma, u které je velké parkoviště, mapa i popis celé trasy na ceduli. Poslední taverna vzdálená 900m od Kalorisma je taverna Porofarango, toto je poslední vstup do kaňonu.

Sejdeme tedy dolů do koryta a první záchytný bod začátku soutěsky je pokladna. Zaplatíme vstupné 2EUR/osobu a lístek si ponecháme pro kontrolu na konec soutěsky. Pokud nikdo na pokladně není, počítejte s tím, že zaplatíte až na konci soutěsky před Komitades.

V mnoha částech soutěsky půjdeme po částečně dlážděné kamenné stezce – kalderimi, která kdysi byla hlavním tahem mezi Sfakia a Chania. Soutěska by dějištěm několika bitev, hlavně během turecké okupace v r. 1821 a 1867.

Soutěska v tomto počátku je hodně široká, otevřená, část této rokliny se nazývá Porofarango nebo také Porolagos. Boční stěny jsou zpočátku nízké, ale 15 min na to trasa již vede pod převislými skalními stěnami. Kolem nás horské cypřiše, duby a krétské javory, sem tam můžeme vidět jeskyně.

Procházíme místem, které se nazývá = Letadlo. Německé letadlo zde havarovalo během 2. světové války a ostatky letadla můžete najít ve válečném muzeu v Kares Askoufou planině.

Hned nato soutěska vede již velmi úzkými pasážemi a přicházíme ke Gournia , což je několik malých prohlubní ve skále naplněné hlavně v zimě vodou. Po necelé hodině cesty přicházíme k nejpůsobivějšímu místu zvanému Stenada. Stěny kaňonu jsou od sebe vzdálené pouze 1,6m a vysoké až 300m.

Poté se soutěska rozšiřuje a přicházíme k místu odpočinku, Mesofarango, kde se nachází chata správců soutěsky, správci, WC a benátská cisterna na vodu.

Další významným bodem v soutěsce před námi je Xepitira Arch, skalní oblouk vysoký 12m. Skály jsou zde zbarvené od barvy okrové až po červenou. Ještě 15 min a jsme po 2-2,5h na konci soutěsky, což poznáme podle druhé pokladny. Mineme ještě kiosek s občerstvením, nalevo ignorujte odbočtu, která stoupá a pokračujte na asfaltovou cestu v suchém korytu soutěsky nebo pokud pokračujete ve směru na Hora Sfakion, Odbočte pěšinou vpravo k taverně Dionysos. Obě cesty Vás dovedou na asfaltovou cestu, k tavernám. Pár set metrů po hlavní cestě se nachází centrum vesnice s kostelem, dalšími tavernami i ubytování.

Cesta z Imbrosu do Komitades meri 8-8,5km, pocitejte s casem cca 2,5h. Pokud budete chtit dojit az do Hora Sfakion, připočtěte ještě 5km navíc.

Fotogalerie

 

 

Téměř na samém východě části poloostrova Akrotiri naleznete velmi krátkou, ale zajímavou, a též velmi náročnou, soutěsku Stefanou (Φαράγγι Διμπλοχάχαλο). Místní Vás ale spíše odkáží na název Diplohahalo podle nedalekého lomu. Tento lom má ještě jednu zajímavou funkci – písek, balvany a skaliska v rokli jsou zbarveny do bíla a s ostatními odstíny tvoří zajímavé obrazce. Příjemné koupání na pláži na konci soutěsky.

Proč tam jet

Čeká vás úžasná pláž Seitan Limania a možnost slaňování na skále s prohlídkou malé jeskyně.

Kdy tam jet

Soutěska je dostupná celoročně, přesto jaro a podzim je nejvhodnější.

Co sebou

Chcete-li slaňovat, tak je nutné klasické vybavení – sedák, lano, osmu (resp. kyblík), prusík, karabiny, ochranné pomůcky. V opačném případě postačí láhev vody a lehká trekkingová obuv.

Trasa

Soutěska Diplohahalo začíná u kostela Agios Spiridon (za vesnicí Akropoli) a první část je lehce zdolatelná pro každého. Za kostelem kopírujte pravou stěnu rokle západním směrem, až se dostanete k řečišti a jím pokračujte směrem k moři. Nicméně po přibližně 300stech metrech začínají technické pasáže. První z nich zvládnete bez lana (sestupy 5-8m vysoké), ale poslední z nich je nutné horolezecké vybavení – odhaduji 30m vysoká stěna. Místo je již připraveno a vybaveno technicky, nicméně lano, sedáky a karabiny sebou. Uprostřed této stěny se nachází malá jeskyně hluboká asi 20m.

Pokud oželíte tento sestup, můžete pokračovat po dně soutěsky od nedaleké pláže Stefanou (Seitan Limania) z opačného směru. Od kostela je nutné pokračovat po asfaltové silnici dále na východ – dojedete na malé přírodní parkoviště, zde je znatelná stezka k pláži Stefanou. Sejděte dolů a západním směrem můžete prozkoumat dolní pasáž soutěsky v délce lehce přesahující 500m. Opět Vás čekají technické pasáže, ale není třeba horolezeckého vybavení. Cesta končí pod skalní stěnou, jež je zmíněna v předchozím odstavci.

Fotogalerie

 

Soutěska Avlaki, též známá jako Katholiko, ležící nedaleko klášteru Moni Gouvernato, a patří k nejznámějším, a z hlediska historie, i nejdůležitějším soutěskám poloostrova Akrotiri. Pro svoji historickou hodnotu patří mezi poklady Kréty. Byť není přístupná v celé své délce, nachází se zde ruiny pravděpodobně nejstaršího klášteru na Krétě – Moni Katholiko. Kromě několika budov klášterního komplexu zde můžete navštívit i jeskyni Svatého Jana Poustevníka, jež je volně přístupná a s délkou několik set metrů se může stát zajímavým zážitkem. Při cestě vás ještě čekají jeskyně Arkoudispilio a jedna bezejmenná.

Proč tam jet

Avlaki je Ideálním místem poznat veškeré krásy Kréty na jednom místě – historické kláštery, divokou soutěsku, tajemné jeskyně a romantickou zátoku.

Kdy jet

Soutěsku Avlaki lze navštívit v kterémkoliv ročním období, zimu nevyjímaje.

Co s sebou

Lehká trekkingová obuv, popř. sandále, lahev s vodou, opalovací krém a čelovka nesmí chybět. Kdo se chce koupat, nechť přibalí plavky, šnorchl a brýle.

Značení

Cesta patří mezi značené trasy – modré body. Od Moni Gouvernato až k Moni Katholiko je cesta zpevněná ve stylu „tatranského chodníku“ a není kde sejít, k pláži procházíte rovněž značený úsek s červenou značkou a kamennými mužíky.

Trasa

Cesta začíná na parkovišti klášteru Moni Gouvernato. Projděte brankou a po novém chodníčku pokračujte na sever. Po pravé straně minete klášter, který je přístupný veřejnosti, nicméně vyžadují adekvátní ošacení (v plavkách či kraťasech Vás tam zřejmě nepustí). Komplex opusťte druhou brankou. Zde po pravé straně najdete „památník“ s vlajkou a dvě cesty – levá vede k dalším částem klášterního areálu, vy se vydejte rovně a pomalu sestupujte po upraveném chodníku k moři.

Po asi 10ti minutách se na pravé straně nachází ruiny dalších budov. Projděte dřevěnou brankou vpravo k jeskyni Arkoudispilio – Medvědí jeskyně. Tento název si vysloužila dle stalagmitu uprostřed dómu připomínající svými tvary právě medvěda.

Dle legendy pana Marie proměnila v kámen medvěda, který se snažil napít vody z pramenu Svatého Jana. Na tento útvar navazuje malý vodní rezervoár, ve kterém můžete pravidelně spatřit kozy místo vody. U vstupu se nachází malá kaple. Z jeskyně je nádherný výhled na západní pobřeží poloostrova Akrotiri.

Opusťte jeskyni brankou a po chodníku sestupujte stále směrem k moři. Tato část úseku může být náročnější – prudký sestup, žhnoucí slunce. Po několika málo minutách se na pravé straně nachází kamenná stavba (zřejmě pro pastevce). Zde se cesta klikatí a po 10-20minutách končí u ruin Moni Katholiko. Sestupujte po schodech dolů. Po levé straně se ve skalní stěně nachází relativně malý otvor – vstup do jeskyně Svatého Jana. Můžete zapálit svíci, odvážnější si mohou prohlédnout jeskyni, jejíž délka je několik set metrů a ve které žil Jan poustevníka.

Od jeskyně vede již jen několik málo schodů k Moni Katholiko. Dominantou je vysoký „most“ s komůrkami pro mnichy. Zde pozor, neboť zídka je velice nízká a pod Vámi 20ti metrová hloubka. Pod skálou na levé se nachází kaple a pod ní zřejmě staré sklady. Je zde též několik zachovalých budov.

Přejděte most a vydejte se vyšlapanou pěšinou po levé straně prudce dolů (může být nebezpečné v době deště). Podejděte most a pokračujte cestičkou v rokli. Po přibližně 10ti minutách se rokle stačí vlevo a soutěska se otevírá. Cesta končí u malé zátoky – původně benátský přístav, kde mniši kotvili své loďky a dováželi materiál na stavbu kláštera. Moře je průzračné, ale hluboké.

Cesta zpět je totožná, nicméně od kláštera Katholiko vede ještě jedna stezka – do vesnic Stavros (Trek Stavros – Moni Katholiko – Moni Gouvernato).

Fotogalerie

 

Soutěsku Chosti (χωστή) naleznete u stejnojmenné vesničky ve výšce 600m n. m. Spíše než o vesnici jde o několik málo stavení okolo cesty, z nichž nejzachovalejší je kostelík Agios Konstantinos. Samotný vstup do soutěsky začíná u budovy bývalého hotelu. Můžete se tu setkat s majiteli a příjemně s nimi posedět u kávy. Je zde také vhodné místo k parkování.

Kdy sem jet

Letní a podzimní měsíce jsou ideální pro návštěvu, a to z důvodu absence vody v korytu potoka. Soutěska je také značně zarostlá a tvoří příčenou ochranu před sluncem.

Co sebou

Pevnější trekkingovou obuv a trochu vody na osvěžení.

Značení

Značení soutěskou neexistuje, detaily k soutěsce, orientační tabule či jiné data nehledejte. V oficiálních průvodcích ji nenajdete, pouze některé weby ji zmiňují s několika málo fotkami. Není třeba horolezecké vybavení, ani žádné další speciální náčiní.

Trasa

Z parkoviště (západním směrem) vede strmá stezka okolo plotu dolů k řečišti. Na několika málo metrech sestoupíte o asi 25 výškových metrů. Vydejte se vpravo. Zde Vás potká neznačená, ale zřetelná stezka po levém břehu. Nebo zarostlé údolí a vy se budete muset prokousávat keři, spadlými stromky a mezi balvany (my zažili obě varianty v rozmezí 1/2 roku).

Po přibližně 10 minutách chůze se údolí otevře a z levé strany se připojí další z potoků. Vy pokračujete vpravo, neustále sestupujete. Od této chvíle není téměř kam uhnout a vy pokračujte korytem potoka. Údolí se mění. Stále častěji můžete potkat majestátné platany, dle některých údajů se stářím přes 1000 let. Zároveň také začíná ta obtížnější část sestupu. Větší či menší balvany dělají sestup obtížnější. Přes spadané listí (dle ročního období) nebo důsledkem dešťů můžou být některá místa neprůchodná a vy musíte takovéto úseky obejít. Na cestě jsou také tři místa s kamennými bloky o výšce několik metrů. Za dostatku vody zřejmě spatříte vodopádky, v opačném případě můžete zkusit odvážnější sestup.

Po přibližně 40ti minutách se soutěska opět svírá. Po levé, a po chvíli i pravé, straně dosahují skály výšky okolo 20-30 metrů. Nejužší místo má okolo 5ti metrů. Úsek je pak dlouhý okolo 100 metrů a jde o samotný konec soutěsky. Z tohoto místa už Vám chybí několik málo desítek metrů k řece, pravděpodobně Rema Keritis tekoucí až do Plataniasu (od soutěsky Askadia). Pokud je řeka suchá, můžete dojít korytem, a následně po prašné cestě (levý břeh) až do Nea Roumata. Nebo se můžete vydat zpátky do Chosti – viz. pokračování.

Zpátky do Chosti

Opusťte soutěsku Chosti, ale nesestupujte až k řece. Vydejte se těsně po okraji pravého břehu až k plotu. Je zde branka, kterou se dostanete do olivového sadu. Chvíli pokračujte – řeku mějte po levé straně. Kolem vraku starého vozu dojděte k další bráně. Po levé straně začíná pomerančový sad. Pokračujte po cestě – brod – a dojděte až k druhému brodu. Pro pěší je zde lávka ze dvou traverz. Přejděte ji a pokračujte vpravo po cestě (vpravo). Po přibližně 150m se cesta ostře stáčí vpravo. Rovně vede cestička mezi plůtky pro kozy a ovce, vlevo potok a je vidět vedení nízkého napětí. Vydejte se vlevo, chvíli podél vedení, posléze narazíte na starou pěšinu s plotem. Ta Vás po vrstevnici zavede až k prvním úlům. Zde začíná prašná cesta, která Vás po kilometru a půl dovede zpět do Chosti.

Fotogalerie