Do vesnice Milia

Celá oblast mezi soutěskami Topolia a Sirikari včetně oblasti okolo vesnice Elos (Έλος) bezesporu patří mezi nejpěknější místa západní Kréty. Řada stezek Vás zavede do starobylých vesnic, máte ale také možnost ochutnat místní pokrmy či nasbírat řadu plodů, jež na podzim dozrávají. Asi nejznámější jsou jedlé kaštany (řada vesnic každoročně pořádá kaštanové slavnosti), dále tu najdete klasické ořechy, stromové jahody či opuncie.

Proč tam jet

Ukázkový, byť zprofanovaný, systém ekologického zemědělství pojeného s tradičními hodnotami. Místo, kde můžete ze stromu utrhnou jahody, nasbírat kaštany či ochutnat opuncie.

Kdy tam jet

Nejlepší volbou je podzim, a to září či říjen. V oblasti vše dozrává a vy můžete ochutnat divoké plody.

Co sebou

Lehká trekkingová obuv, dostatek tekutin a tašku na kaštany 🙂

Místopis

Milia

Vesnice Milia se nachází v horské oblasti západní Kréty, v centru provincie Kissamos obklopena kopci Kefali (Hlava) a Psilo (Vysoká), a leží přibližně 550 m nad mořem. Samotná osada byla téměř čtyři desetiletí opuštěna a s její obnovou začala skupina „nadšenců“ v roce 1982. Cílem byl návrat k tradičním hodnotám – soběstačnosti zahrnující pěstitelství a chovatelství. Během několika let, a to i za podpory evropských programů, se podařilo zrenovovat několik usedlostí, opět osázet svahy, ale také např. vybudovat novou restauraci. To vše se znalostmi z dob minulých.

Dnes se oblast těší vysokému zájmu – tradiční jídla z místních zdrojů lákají nejen turisty, ale také domácí. Bohužel tomu ale odpovídá účtenka, která nejednoho překvapí. Nicméně návštěva stojí za to, máte-li rádi jedlé kaštany, či chcete ochutnat něco speciálního, vyrazte sem. Stejně jako třeba pan Donutil a jeho „Vůně krétské kuchyně“. My zde potkali štáb České televize při natáčení jednoho z dílů.

Z pohledu turisty či baťůžkáře se můžete do vesnice Milia podívat několika stezkami, níže přinášíme první z nich.

Trasa

Okruh Aikirgianis – Tsouroniana – Milia – Aikirginais

Okruh začíná ve vesnici Akirgianis (přibližně 3km od Topolie) u malého kostela se hřbitovem. Od silnice se vydejte prudce vpravo nahoru, kostel máte po levé straně, a mezi olivovníky vystoupejte až nad vesnici. Po levé straně se v polovině nachází několik budov. Cesta končí po 500m u asfaltové silnice vedoucí do obce Tsourouniana. Odbočte vpravo a pokračujte po vozovce do již zmíněné obce 1km.

Na začátku obce hned vedle silnice je památník, o kousek dále pod platany starý betonový přístřešek. Zde můžete odbočit vpravo a mezi zahrádkami a domky vystoupat až nad vesnici, nebo pokračovat po asfaltové cestě tamtéž. Za vesnicí po obou stranách cesty jsou malé vinice, po pravé straně na kopcích lze spatřit fotovoltaické panely. Od poslední vinice je to 150m ke dvojici odboček. První pravou ignorujte a sejděte z cesty až druhou. Na zemi můžete spatřit šipku ve žlutočerné barvě. Nejedná se ale o mezinárodní E4. Nicméně tyto ukazatele sledujte, zavedou vás totiž až do vesnice Milia. Po 150m je po pravé straně opuštěná opuncie, na podzim již se zralými červenými plody. Pokračujte dále po vozové cestě. Po 100m pokračujte na odbočce rovně, po levé straně vinice a budova, o pár desítek metrů dále opět rovně.

Cesta stoupá, nicméně stále jdete po vozové cestě. Na pravé straně vrchol Kastellos. Po 600m dojdete na malou planinu s olivovníky a napajedlem pro dobytek. Zde vozová cesta končí. Z tohoto místa vede pouze malá pěšina mezi kručinkami, později se přidávají balvany. Po 100m se otevírá pohled na údolí, v dálce první budovy vesnice Milia. Cestička se stáčí vlevo a pokračuje po úbočí kopce okolo plotu. Po 300m se ocitnete pod skalami s malou brankou. Projděte jí a po dalších 100m vstupte na další vozovou cestu vedoucí do údolí. Odbočte vpravo a sejděte 650m k rozcestníku u staré rozpadlé budovy s ohradami pro dobytek. Okolo cesty je spousta „stromových jahod“. Na konci najdete desítky vzrostlých jedlých kaštanovníků, převážně okolo potoka.

Od rozcestníku se dejte vlevo, rozpadlou budovu máte po pravé straně. Krátká pasáž bez stromů je po chvíli vystřídána opět kaštanovníky, místy je úsek více exponovaný. Po 200m minete pramen, stará trubka po pravé straně cesty, o několik desítek metrů dále provizorní branku. Projděte jí a pokračujte bez odbočení až ke schodům s ukazatelem. Pokračujte vlevo a vzápětí vpravo mezi budovami. Zde je již možné spatřit restauraci na kopci. Ta je otevřená celoročně a v době svátků se může stát, že nebude žádné volné místo. Restaurace je vyhledávána nejen turisty, ale také místními.

Zpáteční cesta je totožná až k místu s ukazatelem u kaštanů. Nyní ale odbočte vlevo a pokračujte po vozové cestě na sever. Po 150m je po levé straně místo se včelími úly, o 50m dále malá kaple. Zřejmě budete muset projít brankou, plot máte po levé straně. Pokračujte podél potoka a po 150m přejděte brodem na jeho levý břeh. Cesta jde místy prudce dolů. Po přibližně 300m je pod skálou vlevo vybudovaná malá kaplička, o 100m dále brána. Projděte jí a pokračujte po vozové cestě. Před Vámi je možné v dálce spatřit asfaltovou silnici do Kalathenesu. Po obou stranách cesty začínají olivovníky, o pár metrů níže též pomerančovníky. Na cestu se napojuje několik dalších, vy stále držíte směr a neodbočujete.

Po necelém 1km dorazíte k asfaltové cestě. Odbočte vpravo. Do vesnice Aikirigianis je to 500m. Zde na začátku obce se po pravé straně nachází pramen, kde můžete doplnit vodu, o dalších 300m dále je již kostel, kde začínala tato trasa.

Fotogalerie



 

 

Do vesnice Milia